Dřevěná budova stanice Radegast je historická železniční budova z roku 1941. Během druhé světové války byla spojena s ghettem, které Němci založili v roce 1940 v Lodži (Litzmannstadt). Zpočátku objekt sloužil jako překladiště potravin a surovin určených pro obyvatele a podniky ghetta. Od ledna 1942 se stanice stala místem, odkud byli Židé deportováni do vyhlazovacích táborů Kulmhof (Chełmno nad Nerem) a Auschwitz-Birkenau. Odhaduje se, že přes stanici prošlo asi 145 000 Židů. Dnes je tato budova památným místem — součástí Památníku likvidace ghetta Litzmannstadt, který vznikl v roce 2004 — a sídlem pobočky Muzea tradic nezávislosti v Lodži.
V expozici v budově stanice se nachází model lodžského ghetta. Je to největší model tohoto druhu v Polsku, zobrazující vzhled uzavřené čtvrti v roce 1942 v měřítku 1:400. Detailnost a velmi profesionální zpracování umožňují sledovat hlavní komunikační trasy, drobnou infrastrukturu i detaily mnoha budov, které již neexistují. Kromě modelu jsou zde prezentovány všechny dochované transportní seznamy ve formě multimediální aplikace a exponáty ze sbírek muzea nebo jiných institucí. Největším prvkem památníku je Tunel deportovaných, kde jsou chronologicky uspořádány vybrané transportní seznamy a předměty z vyhlazovacího tábora v Chełmnu nad Nerem. Na konci tunelu stojí Sloup paměti s nápisem Nezabíjej v němčině, hebrejštině a polštině. Uvnitř jsou do stěn vytesána jména všech měst, odkud byli Židé převezeni do lodžského ghetta.
Pod správou této pobočky se nachází také Kovárna Romů (ul. Wojska Polskiego 84), jedna z dochovaných budov bývalého „cikánského tábora“, prvního místa přísné izolace vytvořeného výhradně pro Romy během druhé světové války v rámci ghetta.
