Lodž je díky svému mimořádně dynamickému rozvoji v období průmyslové revoluce často přirovnávána k Manchesteru - největšímu centru textilního průmyslu 19. století na světě. Lodž je proto často nazývána "polským Manchesterem". V Bílé továrně Ludvíka Geyera byl v roce 1839 spuštěn jeden z prvních parních strojů v Polském království. Díky této novince se panorama města změnilo – přibyl první tovární komín.
V bývalé tovární budově sídlí unikátní Centralne Muzeum Włókiennictwa (Ústřední muzeum textilu). Exponáty z průmyslové Lodže si můžete prohlédnout také v Muzeum Fabryki (Muzeu továrny) v areálu Manufaktura. Jaký byl život továrníků zjistíte, když navštívíte jejich bývalé paláce. Podívejte se na palác Izraela Poznaňského (dnes Městské muzeum) nebo palác Karola Scheiblera (dnešní Filmové muzeum).
Na počátku 20. století, v době největšího průmyslového rozvoje Lodže, fungovalo ve městě přibližně 600 průmyslových podniků. Není divu, že lodžský básník Julian Tuwim nazval tehdejší Lodž "městem komínů". Přestože koncem 20. století textilní výroba v Lodži zanikla, stále jsou po celém městě obří tovární budovy: bývalé bavlnářské a tkalcovské závody. Některé byly revitalizované a jsou z nich hotely, loftové byty, kanceláře, obchody nebo kulturní instituce, kde se organizují koncerty či výstavy. V roce 2015 byla multikulturní „krajina“ průmyslové Lodže zapsána polským prezidentem na prestižní seznam historických památek.
